• Konkurence na trhu práce slábne. Největší šanci najít volné místo mají lidé z Plzeňska. Naopak je tomu na Ústecku.   
  • Nejčistší vzduch je na Vysočině. Ústecko se znečištěním bojuje, ale docela úspěšně. Z krajů se zlepšilo nejvíc.    
  • Nebojíte se někdy, že váš dotaz spadne do spamu? Víc než ½ bank a pojišťoven vám pošle potvrzení, že zprávu obdrželi.   
  • Češi jsou národ pejskařů. Mezi ženami je sice o něco více fanynek koček, ale celkově je pes bližší 3/4 lidí.   
  • Upozornění, že můžete navštívit úředníky živnostenského úřadu i mimo úřední hodiny, má na webu 33 z 205 obcí.    
  • Pravděpodobnost, že se člověk rozvede, je zhruba fifty fifty. Rozpadem končí téměř 50 % manželství.    
  • V ČR je nejméně nehod v Jihočeském kraji, ve srovnání s Evropou ale máme ještě co dohánět.    
  • Rozbalovat dárky chceme pod pravým vánočním stromečkem. Vyjádřilo se tak 76 % žen a 70 % mužů.   
  • Dobré pracovní podmínky, pocit bezpečí a dostupná zdravotní péče, to je pro spokojený život podle veřejnosti nejvíc.   
  • Stěhovat se kvůli lepší práci? Na to by si troufla zhruba polovina Čechů.   
  • Jak hodnotí lidé bezbariérový přístup? Obchody a nákupní zóny dostaly jedničku, ale úřady nebo MHD mají co zlepšovat!   
  • Lidé se dnes berou ve vyšším věku a přibývá sňatků, kde jsou nevěsty starší než ženich.   
  • Kde jsou lidé s výší výplaty spokojeni nejvíce? Překvapivě ne v Praze, ale ve Středočeském kraji.   
  • V podílu větších zaměstnavatelů (s min. 50 zaměstnanci) vede Praha, Vysočina se však na ni s 0,59 % směle dotahuje!    
  • Mezi bariéry v podnikání SME patří daňová a administrativní zátěž a časté legislativní změny.   
  • Podnikaví cizinci svůj byznys nikam nepřesunuli, opět jich je nejvíc v Chebu, Ostrově a Tachově   
  • Televize už dnešní mladé netáhne, pravidelně ji sleduje jen asi polovina. Nad 45 let sleduje televizi 70 % lidí.   
  • Sjednat si schůzku na úřadě mimo úřední hodiny je čím dál snažší.V posledních 5 letech tuto možnost zavedlo 18 radnic.   
  • Když nepočítáme Prahu,nejpodnikavější obyvatele má STČ kraj. Na 1.místo se dostal teprve loni,když předběhl Liberecko.   
  • Je v Praze blaze? Pražané jsou spokojenější než lidé odjinud, až na bezpečnost a živ.prostředí.    
Domovská stránka >> NAPSALI O NÁS >> Výzkum: nejhůř v zemi se žije ve středních Čechách

Výzkum: nejhůř v zemi se žije ve středních Čechách

Nedostatek lékařů a školek, zvyšující se počet drogově závislých a množství mrtvých na silnicích sráží kraj na konec žebříčku.

STŘEDNÍ ČECHY Nikde v Česku se nežije hůř než ve středních Čechách. To alespoň uvádí srovnávací výzkum z názvem Místo pro život, jehož výsledky za uplynulý rok uveřejnila agentura Communa.
    Střední Čechy jsou už od roku 2011, kdy projekt začal, každoročně na chvostu žebříčku vzešlého z tohoto výzkumu.
    Vedení Středočeského kraje s takovým umístěním nesouhlasí. Za pravdu mu dává i to, že lidí ve středních Čechách přibývá. „Osobně si myslím, že Středočeský kraj je dobrým místem pro život. A myslí si to i stále více lidí, kteří se k nám stěhují, především z hlavního města Prahy. Jsme jediným regionem v celé republice, který v posledních letech zaznamenává přírůstek obyvatel. Výsledky každého průzkumu vždy ovlivňují kritéria, podle kterých je prováděn,“ kontruje hejtman Miloš Petera.
    To částečně potvrzují i sociologové. „Podobných žebříčků je víc, ale vždy záleží na tom, zda počítáte jen se subjektivním hodnocením respondentů, nebo berete v úvahu i tvrdá data. Ideální je to zkombinovat. Vždy záleží na tom, jaké ukazatele vyberete,“ vysvětluje Naděžda Čadová, socioložka a analytička Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR (CVVM).
    Srovnání krajů výzkumu Místo pro život je provedeno na základě takzvaných tvrdých dat, jakými jsou například nezaměstnanost, míra kriminality, objasněnost trestných činů, podíl chráněných přírodních ploch a množství zeleně, ale i průměrná nemocnost, podíl bezbariérových spojů a tak podobně. Agentura Datank, která výzkum provádí, v něm hodnotí celkem 52 kritérií.
    „Nejedná se o žádný průzkum veřejného mínění. Nejvíce údajů bereme z Českého statistického úřadu. Máme i vlastní šetření. Jedná se o propočet faktických dat, která máme rozdělena do osmi oblastí. Jsou tam například pracovní podmínky, životní prostředí, infrastruktura a další. Průzkum veřejného mínění používáme jen ke zjištění důležitosti těch osmi základních oblastí. Veřejné mínění nám stanovuje váhy, které používáme v závěrečném propočtu. To je jediný moment, kdy tam vstupuje názor lidí,“ objasňuje metodiku průzkumu Radka Krůtová z agentury Datank.

Průzkum kazí Praha

„Pro mě není takový výsledek výzkumu nepředstavitelný, opravdu záleží na tom, jak průzkum provádíte. Osobně se v sociologii často zabývám chudobou a s ní souvisícími tématy, přičemž v těchto oblastech, které zkoumám, jsou jednoznačně horší kraje, než je ten Středočeský. Střední Čechy jsou naopak většinou výrazně nadprůměrné,“ říká Daniel Prokop, sociolog a analytik společnosti Median, a dodává: „Na druhou stranu ale i dle průzkumu Spokojenost se životem, který vydává CVVM, patří tento kraj spíš k podprůměrným, respektive nadprůměrné procento lidí (18,5 procenta, pozn. red.) zde říká, že jsou s životem nespokojeni.“
    Čím to, že jsou na tom střední Čechy zrovna ve výzkumu Místo pro život tak špatně? Podle Radky Krůtové je to kvůli blízkosti Prahy.
    „Středočeský kraj má špatnou pozici v tom, že je kolem Prahy. Ve spoustě kritérií jej hlavní město předčí. Co se týče například vzdělání a zdravotnictví, tak většina obyvatel kraje jednoznačně dojíždí do Prahy,“ uvádí Krůtová.
    Praha a střední Čechy jsou navíc podle odborníků velmi provázané a hodnotit je samostatně je složité. Region se od metropole vymezuje zejména svým zaměřením na automobilový průmysl, strojírenství a také zemědělství. „Kraj zabírající zhruba 13 procent Česka produkuje téměř pětinu celkového objemu obilovin, přes 22 procent řepky a skoro 28 procent cukrovky,“ upozorňuje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
    Výzkum Místo pro život nepřináší jen žebříček, ale ukazuje i na konkrétní nedostatky.
    „Za kvalitní lékařskou péčí je potřeba cestovat do Prahy, počet doktorů se ve srovnání s minulým rokem ještě snížil a ani se vzděláním to není slavné. Kapacity mateřských škol jsou pod celorepublikovým průměrem a dojíždění za univerzitním vzděláním je téměř samozřejmostí,“ uvádí výzkum. Statistická data upozorňují ještě na dvě nelichotivé skutečnosti – ve středních Čechách se zvyšuje počet problémových uživatelů drog a na silnicích umírá nadprůměrný počet lidí.