Výzkum: nejhůř v zemi se žije ve středních Čechách

Nedostatek lékařů a školek, zvyšující se počet drogově závislých a množství mrtvých na silnicích sráží kraj na konec žebříčku.

STŘEDNÍ ČECHY Nikde v Česku se nežije hůř než ve středních Čechách. To alespoň uvádí srovnávací výzkum z názvem Místo pro život, jehož výsledky za uplynulý rok uveřejnila agentura Communa.
    Střední Čechy jsou už od roku 2011, kdy projekt začal, každoročně na chvostu žebříčku vzešlého z tohoto výzkumu.
    Vedení Středočeského kraje s takovým umístěním nesouhlasí. Za pravdu mu dává i to, že lidí ve středních Čechách přibývá. „Osobně si myslím, že Středočeský kraj je dobrým místem pro život. A myslí si to i stále více lidí, kteří se k nám stěhují, především z hlavního města Prahy. Jsme jediným regionem v celé republice, který v posledních letech zaznamenává přírůstek obyvatel. Výsledky každého průzkumu vždy ovlivňují kritéria, podle kterých je prováděn,“ kontruje hejtman Miloš Petera.
    To částečně potvrzují i sociologové. „Podobných žebříčků je víc, ale vždy záleží na tom, zda počítáte jen se subjektivním hodnocením respondentů, nebo berete v úvahu i tvrdá data. Ideální je to zkombinovat. Vždy záleží na tom, jaké ukazatele vyberete,“ vysvětluje Naděžda Čadová, socioložka a analytička Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR (CVVM).
    Srovnání krajů výzkumu Místo pro život je provedeno na základě takzvaných tvrdých dat, jakými jsou například nezaměstnanost, míra kriminality, objasněnost trestných činů, podíl chráněných přírodních ploch a množství zeleně, ale i průměrná nemocnost, podíl bezbariérových spojů a tak podobně. Agentura Datank, která výzkum provádí, v něm hodnotí celkem 52 kritérií.
    „Nejedná se o žádný průzkum veřejného mínění. Nejvíce údajů bereme z Českého statistického úřadu. Máme i vlastní šetření. Jedná se o propočet faktických dat, která máme rozdělena do osmi oblastí. Jsou tam například pracovní podmínky, životní prostředí, infrastruktura a další. Průzkum veřejného mínění používáme jen ke zjištění důležitosti těch osmi základních oblastí. Veřejné mínění nám stanovuje váhy, které používáme v závěrečném propočtu. To je jediný moment, kdy tam vstupuje názor lidí,“ objasňuje metodiku průzkumu Radka Krůtová z agentury Datank.

Průzkum kazí Praha

„Pro mě není takový výsledek výzkumu nepředstavitelný, opravdu záleží na tom, jak průzkum provádíte. Osobně se v sociologii často zabývám chudobou a s ní souvisícími tématy, přičemž v těchto oblastech, které zkoumám, jsou jednoznačně horší kraje, než je ten Středočeský. Střední Čechy jsou naopak většinou výrazně nadprůměrné,“ říká Daniel Prokop, sociolog a analytik společnosti Median, a dodává: „Na druhou stranu ale i dle průzkumu Spokojenost se životem, který vydává CVVM, patří tento kraj spíš k podprůměrným, respektive nadprůměrné procento lidí (18,5 procenta, pozn. red.) zde říká, že jsou s životem nespokojeni.“
    Čím to, že jsou na tom střední Čechy zrovna ve výzkumu Místo pro život tak špatně? Podle Radky Krůtové je to kvůli blízkosti Prahy.
    „Středočeský kraj má špatnou pozici v tom, že je kolem Prahy. Ve spoustě kritérií jej hlavní město předčí. Co se týče například vzdělání a zdravotnictví, tak většina obyvatel kraje jednoznačně dojíždí do Prahy,“ uvádí Krůtová.
    Praha a střední Čechy jsou navíc podle odborníků velmi provázané a hodnotit je samostatně je složité. Region se od metropole vymezuje zejména svým zaměřením na automobilový průmysl, strojírenství a také zemědělství. „Kraj zabírající zhruba 13 procent Česka produkuje téměř pětinu celkového objemu obilovin, přes 22 procent řepky a skoro 28 procent cukrovky,“ upozorňuje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
    Výzkum Místo pro život nepřináší jen žebříček, ale ukazuje i na konkrétní nedostatky.
    „Za kvalitní lékařskou péčí je potřeba cestovat do Prahy, počet doktorů se ve srovnání s minulým rokem ještě snížil a ani se vzděláním to není slavné. Kapacity mateřských škol jsou pod celorepublikovým průměrem a dojíždění za univerzitním vzděláním je téměř samozřejmostí,“ uvádí výzkum. Statistická data upozorňují ještě na dvě nelichotivé skutečnosti – ve středních Čechách se zvyšuje počet problémových uživatelů drog a na silnicích umírá nadprůměrný počet lidí.